Constitutional homeopathy and Jungian psychotherapy in the centre of Prague

Consulting place: Na rovni 12, Prague 6, metro Petřiny

Consulting hours by appointment only:

Tuesday 9.00 – 17.00

Wednesday 9.00 – 17.00

Thursday 9.00 -17.00  

Friday 9.00 – 17.00

For appointments phone or email contact is prefered.

Phone consulting:
Tu, We, Fri   8.30 – 9.00

The first consultation takes about 90 minutes. It includes an interview (and according to the kind of troubles, also a physical examination). It is useful to bring any results of previous medical investigation or laboratory tests.

The second consultation takes place usually no longer than one week after the first one. It takes about three quarters of an hour. There is a space for complementary questions from both parties, for explanation of the principles of homeopathic treatment, therapeutic consideration and prescription of the specific constitutional homeopathic remedy. The patient gets an exact recommendation of dosage and other complementary advice suitable for the situation (life style, diets etc.)

The next meeting takes place usually no longer than three weeks after starting therapy, depending on the kind of disease and troubles. The frequency of follow-ups depends on the clinical state, demands and development of the situation, but it is usually every three, four or six weeks.

Payments: For the first part of entering consultation, adults pay 2400Kč and children pay 2000Kč. It is necessary to pay a reservation fee of 800Kč before coming the first appointment. The rest is paid in cash during the first meeting.  Cancellation of appointments is only possible upto 24hours prior to the appointment.

The fee for follow-ups is no more than 700Kč.

Online consulting (Skype): 800Kč per hour

Cancellation less than 24 hours before: 700Kč

Psychotherapy: 700Kč for 50min session

 

Contacts:

Telephone: +420 603 886 474 (sms preferred)
E-mail: katerinalucka@seznam.cz

Bank account: 2109975425/2700

IBAN : CZ7527000000002109975425

BIC: BACXCZPP

 

Napsal : katerina lucka | So, 22. říjen 2011 - před 355 týdny

Aktuálně

Od 1.června 2018 ordinuji v nových prostorách Na rovni 12, Praha 6 - Břevnov (asi pět minut chůze od stanice metra A - Petřiny, event. na konečné tramvaje číslo 1 a 2, zastávka Sídliště Petřiny, bus 191,108, 164, 168).

Napsal : katerina lucka | Út, 11. červen 2013 - před 269 týdny

Než přijdete poprvé

Homeopatie jako jedna z oblastí celostní medicíny je přirozenou a účinnou metodou léčby nejrůznější obtíží komplexním způsobem. V praxi to znamená, že lékaře nezajímají pouze symptomy onemocnění, ale zejména osobnost pacienta a jeho individuální kontext. Nejčastějšími problémy, se kterými lidé do ordinace přicházejí, jsou alergie, opakované infekty a záněty, psychosomatické obtíže jako astma nebo chronické bolesti hlavy, sterilita, poruchy menstruačního cyklu, hyperaktivita, poruchy pozornosti a specifické poruchy učení u dětí, poruchy spánku, obtížné zvládání zátěžových situací a stresu, úzkostné a depresívní stavy.

Ordinace: Na rovni 12, Praha 6 - Břevnov, metro A - Petřiny, tram. 1, 2 (zast. Sídl. Petřiny, bus 191, 108, 164, 168)

Ordinační hodiny:

Úterý 9.00 – 18.30

Středa 9.00 – 19.00

Čtvrtek 13.00 - 18.30

Pátek 9.00 – 19.00

Konzultační hodiny (po telefonu):
Út, st, pá  8.30 – 9.15

HOMEOPATIE

Na první vyšetření i následné kontroly je třeba se předem objednat telefonicky nebo e-mailem.

První vyšetření trvá cca 90 minut. Zahrnuje pohovor a fyzikální vyšetření (podle typu obtíží). Pokud má pacient k dispozici výsledky předchozích lékařských vyšetření, je vhodné je přinést s sebou na první konzultaci.

Druhé sezení probíhá cca do jednoho týdne od prvního setkání. Trvá cca 40 minut. Na něm je prostor pro doplňující otázky z obou stran. Pacientovi je vysvětlen princip homeopatické léčby, podána terapeutická rozvaha a plán léčby a je mu doporučen konkrétní homeopatický lék. Pacient dostane přesný návod ohledně dávkování léku a další doporučení, pokud jsou v dané situaci vhodná (úprava režimu, dietní omezení apod.)
V závislosti na typu obtíží probíhá první kontrola cca do tří týdnů od prvního podání homeopatického léku. Frekvence dalších setkání závisí na typu obtíží a vývoji situace.

Úhrada konzultací:

Za první vyšetření platí dospělí 2400Kč a děti do 12 let 2000 Kč. Před první návštěvou je třeba zaplatit zálohu 800Kč na účet 2109975425/2700. Záloha se odečítá od celkové platby.

Cena za následná kontrolní vyšetření je 700 Kč.

Storno poplatek se vztahuje na konzultace odvolané méně než 48 hodin před plánovaným setkáním a hradí se v plné výši ceny sezení (tzn. u prvních vyšetření 800Kč a u kontrolních setkání 700Kč).

Při přestávce v léčbě delší než rok se následná konzultace účtuje poplatkem 1000Kč. 

 

PSYCHOTERAPIE

Jungiánská psychoterapie nabízí práci na osobním rozvoji a kreativitě, zejména pak práci se sny a ostatními symbolickými prostory, jako je aktivní neboli řízená imaginace.

Formát setkávání si klient volí sám. Doporučuji 50 nebo 60 nebo 75 minut jednou týdně.

50 min 700Kč

60 min 800Kč

75 min 1000Kč

Storno v plné výši do 48 hodin předem. 

Kontakty:
Telefon: 603 886 474 (lépe sms)
E-mail: katerinalucka@seznam.cz

Facebook: Kateřina Lucká

Bankovní spojení: 2109975425/2700

IBAN: CZ75 2700 0000 0021 0997 5425

SWIFT(BIC): BACX CZ PP 

Platba za byliny: 6878421011/2700

Z praktických důvodů preferuji pro objednávání písemný kontakt.

Napsal : katerina lucka | Ne, 26. červen 2011 - před 372 týdny

Abiturientský příběh

Bylo nebylo sešli se na abiturientském večírku tři dávní přátelé. Naposledy se viděli před dvaceti lety.
Zatímco ostatní si v malých kroužcích ukazovali navzájem fotografie svých ratolestí a chlubili se svými nehmotnými i hmotnými úspěchy, u jejich stolku se odehrávala následující diskuze.
„Tak to jsi mě tedy dostala! To jsem překvapený, to bych si nepomyslel!“, kroutí hlavou středoškolský profesor fyziky s výrazem "Bože, jak hluboko jsi klesla..".
„Moje manželka je taky doktorka a má s tím docela dobré zkušenosti. Trochu mi něco vysvětlovala, ale taky to moc nechápu“, vloží se do rozhovoru experimentální chemik.
„Možná není co pochopit“, odpovídá fyzik a obrací se znovu na homeopatickou lékařku: „Takže ty tomu věříš?“
„Myslíš, že bych dokázala dělat takovou spoustu let něco, co by nepřinášelo výsledky a co by mi nedávalo smysl? Znáš mě natolik dobře, aby sis mohl odpovědět sám...“, obrací se na fyzika s úsměvem.
Rozvine se bouřlivá diskuze o principech a podstatě homeopatie. Slova o analogickém či hermeneutickém postoji, jiném uchopení skutečnosti, jiném paradigmatu či syntetickém myšlení v tuto chvíli nemají šanci k adresátovi proniknout. Středoškolský profesor, nezvyklý u svých gymnazistů na přílišnou kontradikci, se zaštiťuje jmény Grygar a Heřt, vystupuje s jistotou člověka nepoznamenaného praxí.
„Já bych byl být tebou trochu opatrnější. Ono to s platností fyzikálních a chemických zákonů není vždycky tak jednoznačné“, oponuje chemik, který zasvětil předchozí léta výzkumu. „Existuje určitá hierarchie pravděpodobnosti. Samozřejmě fyzikální zákony jsou na bázi pyramidy. Chemické procesy jsou už ale mnohem ovlivnitelnější, do hry vstupuje mnohem víc faktorů a výsledek nemůžeš tak snadno předvídat. A to už vůbec nemluvím o tom vršku ... o biologických procesech a o medicíně....“
Nechávají se strhnout diskuzí na téma doložitelnosti fyzikálních pravd a setrvávají v delším bouřlivém rozhovoru o jedné z nich. Homeopatku pro tentokrát vynechávají ze hry. Ze zamyšlení ji vytrhne fyzikův polovýkřik: „Ale to tak přece je! Tomu prostě musíš věřit!!“, který zůstává viset ve vzduchu ...

Tento příběh je fikce. Podobnost s některými skutečnými osobami je čistě náhodná :-)

Napsal : katerina lucka | Pá, 19. červen 2009 - před 476 týdny

Italské intermezzo aneb „Slow Food“

(Článek z právě vycházejících Homeopatických listů 1-2/ 2009 věnovaných tématu "Jsme, co (proč, jak, kde) jíme
Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč je italská kuchyně na celém světě tak oblíbená? Mám vlastní teorii, okořeněnou letitou osobní zkušeností.
S prvním zajímavým faktem se potkáte ještě než překročíte italské hranice, a to při studiu jazyka. Když se učíte angličtinu, značná část první učebnice je věnována reáliím Londýna a historii Commonwealthu. Po několika úvodních lekcích francouzštiny víte dost o pařížských divadlech a galeriích, životním příběhu Romana Polanskeho i zvoníka z chrámu Matky Boží. V první polovině učebnice němčiny pro začátečníky  se seznámíte hned s osmi až deseti slovíčky, týkajícími se úklidu či udržování pořádku. První díl učebnice italštiny bude zaručeně z 80 % tematicky věnován italské kuchyni.
Zdá se, že pro Italy je jídlo opravdu tématem.
Na první pohled nemusíme některým zvykům rozumět. Posléze ale zjistíme, že spousta z nich má svoje opodstatnění.
V první řadě platí, že Ital nikdy nejí ve spěchu. Raději si oběd odpustí, než by pospíchal. Přijít do italské restaurace nebo i obyčejné trattorie (jídelny) a zeptat se, zda stihnete poobědvat, když máte jen hodinu času, je faux pas. Nechat si doporučit jídlo nebo pokonverzovat o dnešním menu je součástí procesu.
 I když v českých restauracích připravujících italskou kuchyni se můžeme dočkat lecjakých překvapení, určitě jste si všimli, že pizza Capricciosa nebo pasta Quattro formaggi respektuje vždy stejnou recepturu. Klasické pokrmy jsou prostě vždy podobné, s velmi drobnými  odchylkami, obsahují vždy stejné ingredience a ctí stejný postup přípravy. Italové o tom nejspíš moc nepřemýšlejí, ale aplikují tak v praxi rituál opakování, který může cosi „profánního“ změnit v „posvátné“.
Stejně tak sled jídelních chodů má svoje zákonitosti, které jsou přirozeně respektovány a mají vnitřní logiku.
Hotelový číšník taktně pomlčí, když si objednáte kafe před jídlem, když požádáte o dva předkrmy a žádné Primi, Secondi nebo Contorni, v poledne se poptáte po pizze nebo si po večeři poručíte latte macchiato. Konec konců, „náš zákazník – náš pán“. Autentická mamma na italském venkově ale nedokáže potlačit svůj údiv a pro jistotu se dvakrát přeptá, zda vám správně rozuměla.
Jídlu a stolování stále přináleží jeho společenská a výchovná funkce. Prostřednictvím slavností, náboženských, zemědělských i rodinných, je udržována návaznost na rodinné i kulturní dědictví.
Ne náhodou vzniklo právě v Itálii hnutí „Slow Food“. Popudem k jeho založení byl úmysl postavit v Římě poblíž Španělských schodů první italský McDonald‘s. Od roku 1986 se hnutí rozrostlo a dnes má 122 členských států. Jeho zakladatelé Carlo Petrini a Massimo Montanari od roku 2004 dokonce přednášejí na Univerzitě gastronomických věd v Pollenzu v Piedmontu a Colornu v Emigli-Romagna.
„Slow Food“ se kromě vytvoření sítě restaurací zaměřuje na zachování rozmanitosti pěstovaných druhů rostlin a živočichů, podporuje lokální kulinářské tradice, podílí se na organizaci slavností regionálních kuchyní, podporuje zachování místních úzkoprofilových specialit, nabízí výuku degustace, seznamuje s riziky fast-foodů, monokultur, omezeného genofondu a genetického inženýrství, vybízí k „etickému“ nakupování na místních trzích.
Konvivium Slow Food vzniklo v České republice až v 2000, ale jeho základní orientace byla zaměřena především na pěstování, výrobu a degustaci vín. Členy byly v naprosté většině cizinci žijící v ČR a dorozumívacím jazykem byla angličtina. Co na to my, Češi a Slováci?
Napsáno na počátku května 2009 na nejjižnějším cípu pevninské Itálie pod vlivem dobré večeře a sklenky vína „da tavola“ z místních prosluněných svahů.
MUDr. Kateřina Lucká
svestka@iol.cz

Napsal : katerina lucka | Pá, 19. červen 2009 - před 476 týdny

Objednávky knih z Narayana Publishers

Prostřednictvím Homeopatické knihovny si můžete objednat spoustu zajímavých homeopatických klasických i moderních knih. Kompletní nabídku titulů v angličtině a němčině najdete na www.narayana-publishers.eu. Poštovné pro hromadnou objednávku Knihovny je zdarma, což velmi podstatně snižuje náklady za zasílané knihy. V případě zájmu o nabízené tituly směrujte svoji objednávku na adresu katerinalucka@seznam.cz.

Napsal : katerina lucka | Čt, 26. únor 2009 - před 492 týdny

Sen s tvrdým přistáním aneb reportáž z homeopatické nemocnice v Glasgow

Sen s tvrdým přistáním aneb reportáž z homeopatické nemocnice v Glasgow

Na sedadlech stylově anglického taxíku míjíme obrovský komplex moderních budov nemocnice Gratnavel Glasgow. To, co je prozatím vidět, poněkud nezapadá do mé představy o předpokládaném klidném prostředí homeopatické nemocnice.
Po chvíli se však za zatáčkou vynoří zaoblená budova obklopená krásnou zahradou, působící jako oáza v poušti. Není pochyb, že jsme na místě.
Homeopatická nemocnice v Glasgow byla uvedena do provozu teprve v roce 1999. Prostředky na její stavbu pocházejí z darů pacientů. Je to nízká budova o dvou křídlech. V jednom z nich se nacházejí ordinace, administrativní zázemí a místnost pro semináře, druhé slouží jako lůžkové oddělení s fyzioterapeutickým vybavením.
Architekt si dal záležet, aby prostředí nemocnice působilo na příchozí přívětivým dojmem. Jen málo stěn postrádá oblé tvary, všechny místnosti jsou, ač poměrně nízké, hodně osvětleny a mají přístup do zahrady. Ta v sobě skrývá nesporný léčebný potenciál. Yukám, japonské umeboši, bambusům, ani obrovskému eukalyptu zřejmě zdejší nepříliš vlídné počasí nijak neubližuje.
V nemocnici pracuje celkem dvanáct lékařů, z toho pět na plný úvazek. Pacientům slouží celkem patnáct lůžek. Péče o nemocné je zahrnuta do tzv. NHS (National Health Service), v rámci státního zdravotnictví je tedy plně hrazena. Pacienti však musí být doporučení lékařem některého jiného oddělení nemocnice Greatnavel.
Tak tomu bylo i během klinických supervizí, kterých jsem se počátkem dubna zúčastnila. Poté, co gastroenterolog či neurolog shledá, že pacientovi nemá v rámci svého oddělení a oboru co nabídnout, navrhne mu návštěvu homeopatické nemocnice. Systém, o kterém si můžeme (alespoň prozatím) nechat jenom zdát!
Pacienti jsou z velké části léčeni pouze ambulantně. Pokud jsou hospitalizování, přichází v pondělí a odchází v pátek. Zřídkakdy se hospitalizace protáhne na dva až tři týdny.
Jediné, co lehce vázne, je následná péče po propuštění z nemocnice. Pacienti jsou doporučení k některému z privátních homeopatů, to už ale na vlastní náklady nebo náklady některých vstřícných pojišťoven.
Dr. Tom Whitmarsh, který mě svým pracovištěm provázel, je se spoluprací s alopatickými kolegy spokojen. Sem tam se sice vyskytnou určité tlaky, ty ale nijak nepřesahují únosnou míru a lze je chápat jako běžnou rivalitu mezi jednotlivými odděleními velké nemocnice.
„Někdy je těžší vyjít s některými úzkoprsými homeopaty než s alopatickými kolegy, pokud jsou otevření a ochotní vnímat jiný úhel pohledu,“ říká s úsměvem.
Když jsem procházela po dřevěném roštu u jezírka v zahradě, uklouzla mi noha a já jsem se zhroutila na zem. Rychlý pohyb v neobvyklém směru okamžitě zaznamenala sestra z recepce. V mžiku byla u mě. Poté co jsem ji vehementně přesvědčovala, že mi nic není, je jsem opravdu v pořádku a že je to spíš legrační situace, si mě změřila pohledem pronikajícím do morku kostí. Poodešla a přinesla mi Arnicu 30C. Nedbala na moje protesty, spadající do obrazu léku, a trvala na tom, abych si lék vzala.
Pocity rozlámaných zad a pohmožděné nohy jí na druhý den daly zapravdu... Asi jsem ji přece jen měla poslechnout!

MUDr. Kateřina Lucká
svestka@iol.cz
(Homeopatické listy 1-2/2008)

Napsal : katerina lucka | Ne, 28. prosinec 2008 - před 501 týdny

Interview s Nickem Churchillem o protihomeopatické kampani ve Velké Británii



Podle článků v Lancetu se zdá, že se v Británii zvyšuje tlak proti homeopatii. Můžete nám o tom něco říci? Co se dnes v Británii děje?

Homeopatie je skutečně předmětem soustředěného a organizovaného útoku. Dlouho jsme si říkali, že si možná celou situaci jen vymýšlíme, nebo že trpíme stihomamem, když si myslíme, že homeopatie má v Anglii takové nepřátele. Ale celá věc už je tak daleko, že se nedá vnímat jinak, než že se určitá skupina lékařů a vědců snaží homeopatii vyřídit.
Když si na internetu přečtete některé chaty, kde spolu tito skeptikové a nepřátelé veškeré medicíny, nezaložené na materiálních důkazech, komunikují, je vám z toho, co píší, jasné, že jsou skutečně rozhodnuti pokusit se zničit homeopatii.
Domnívám se, že žádné z odvětví homeopatie se tomu nevyhne. Homeopaté-nelékaři jsou samosebou zvyklí na nerudné chování, protože jsou všeobecně vědeckým establishmentem považováni za neschopné praktikovat jakýkoliv druh medicíny. Avšak ani homeopaté-lékaři nejsou imunní. V jistém smyslu jsou nejsnazším cílem útoků, protože jsou lékaři a měli by se věnovat řádné medicíně a ne nějakému čarodějnictví, pro které neexistuje vědecký důkaz.
V Anglii je snadné zaútočit na lékaře-homeopaty, protože v případech, kdy dostávají nějaký příspěvek od státu, je možné utáhnout kohoutky tím, že se na správných místech vyvine dostatečně silný tlak. Následkem toho všechny homeopatické nemocnice musely zredukovat nabídku služeb. Některé z nich, jako na příklad nemocnice v Tunbridge Wells, budou možná zavřeny úplně. Dostupnost homeopatického léčení skrze zdravotní pojištění je také značně zredukováno, protože organizace, které rozdělují peníze mezi všeobecné lékaře a specifikují, nač mají být použity, jsou pod tlakem našich nepřátel, kteří tlačí na to, aby finanční podpora šla jen na ty výkony, které jsou vědecky podložené. Vlastně je to všechno velice smutné, protože všechna ta omezení a uzavírání nemocnic jsou pravděpodobně nevratná.
Ona skupina, která organizuje kampaň proti homeopatii, se také pokusila napadnout homeopatické vzdělávání. Napsali děkanům několika univerzit, které učí homeopatii a udělují z ní absolutorium, v tom smyslu, že přece není možné udělit titul bakaláře či magistra přírodních věd absolventu čehosi, co není vědecky doloženo.
A tito lidé nejsou ve své kampani neúspěšní. Dosahují velice zřetelných výsledků snadno a rychle. Je to na pováženou... Situace je pro nás velice vážná.

Víte, pro nás v České republice je to velmi překvapující, když se něco takového děje v zemi s tak dlouhou homeopatickou tradicí, v zemi, kde je homeopatie tak dobře zavedena, kde tolik lidí bylo homeopatií vyléčeno a tolik z nich se o homeopatickou léčbu zajímá...

Člověk by si řekl, že konečné slovo budou mít uživatelé homeopatie, tedy veřejnost, která se rozhodne léčit sebe nebo své rodiny homeopaticky, a že výsledky, kterých homeopaté dosáhnou v jejich léčbě budou dostatečnou zárukou toho, že veřejnost bude vždy homeopatii nakloněna. Naneštěstí si myslím, že to takhle jednoduché není.
Stačí se jen podívat na to, jak dopadla homeopatie v Americe, kde byla v 19. století pevně zakotvena a znamenala skutečnou alternativu lékařské léčby. Všude bylo mnoho homeopatů, kteří pilně praktikovali, homeopatii vyučovaly seriózní instituce, nejlepší světoví homeopaté – Kent, Hering, Boger, Boenninghausen – odváděli velmi dobrou práci a přesto tu během dvaceti třiceti let homeopatie prakticky vymizela. Homeopatie byla totálně zdecimována již za pár krátkých let po smrti Kenta. V roce 1922 vyšla tak zvaná Flexnerova zpráva, která doporučila vládě – stejně jako se to děje nyní – aby vzhledem k tomu, že homeopatie nemá žádnou vědeckou hodnotu a žádné místo v moderní medicíně, byla všechna zdravotnická a vzdělávací zařízení přeměněna na alopatická. A homeopatie byla prakticky přes noc vyřízená. Jen velmi malý zbytek homeopatů pokračoval v práci. Takže, jak vidíme, historie nás učí, že něco, co se zdálo být velmi životaschopné a neotřesitelné, může velice rychle zmizet.
Nakonec, jako homeopaté si tedy musíme přiznat, že to, co děláme, je zcela nepřijatelné pro některé členy lékařské a vědecké obce. Nedokáží to integrovat do svého chápání medicíny a mají pocit, že to musí zničit. Homeopatie je cosi, co nemohou tolerovat, s čím neumějí žít. A také si musíme přiznat, že tito lidé mají mnohem větší moc než my. A že skutečně mají tu moc nám zavřít praxe. Pokud s nimi budeme bojovat, a to úspěšně, musíme zvolit opravdu chytrou strategii. Protože doufat v to, že se nás naši pacienti zastanou a že naše výsledky budou mluvit za nás, nestačí.

A co vlastně můžeme dělat?

V Anglii se v současné době soustředíme hlavně na to, abychom dokázali, že homeopatie funguje. Takže jak lékaři, tak homeopaté-nelékaři snášejí důkazy a připravují studie s dostatečným vědeckým základem, jejichž výsledky by byly prokazatelné a opodstatnily existenci homeopatie.
S tím je ale také dost problémů. Podle mého názoru není možné sestavit zkoušky homeopatických postupů, které by odpovídaly standardním vědeckým pokusům a kriteriím dvojitě slepé randomizované zkoušky. Homeopatie je individuální léčba, není to léčba populace. Znepokojuje mne, že je tolik energie vkládáno do něčeho, co je možná zbytečné. I kdyby se nám povedlo shromáždit věrohodné výsledky, které by dokazovaly, že homeopatie funguje, na ty, kteří chtějí zničit homeopatii, by to stejně neudělalo dojem. Galileo si stěžoval, že když předváděl, jak se země točí kolem slunce, někteří z jeho odpůrců z řad církve se dokonce odmítali podívat teleskopem. Nemohli přece udělat něco, co by otřáslo jejich přesvědčením.
Dr. Liz Thompsonová z homeopatické nemocnice v Bristolu bude v dubnu hovořit na konferenci organizované Society of Homeopaths o výzkumu v homeopatii. Viděl jsem podklady a zaujalo mne tam něco, co se zdá být možnou strategií. Dr. Thompsonová navrhuje, že bychom neměli plýtvat energií na pokusy přesvědčit zaryté skeptiky, kteří nikdy za žádných okolností neuvěří důkazům, které shromáždíme. Důležité je spíš přesvědčit ty, kteří činí rozhodnutí, lidi, kteří mají moc zavírat nemocnice či je nechat otevřené, zodpovědné osoby, které vytvářejí studijní plány na univerzitách či stanovují, jaké služby budou poskytovat ordinace praktických lékařů. Na tyto lidi se musíme soustředit. A když napřeme své snahy tímto směrem, budeme moci ignorovat tu poměrně malou skupinku těch, kteří se snaží za každou cenu homeopatii zničit. Myslím, že toto je mnohem rozumnější cesta kupředu.
Dá-li se toho dosáhnout výzkumem, to nevím. A znovu říkám, že nejsem přesvědčen, že se dá nějakým smysluplným a zároveň vědeckým způsobem dokázat, že homeopatie funguje. Prostě nevím jak. Nedá se natěsnat do kriterií vědeckých výzkumů. V nich je homeopatie beznadějně drcena. A studie, které popisují, co se stane, když podáte potencovanou směs pylů stovce lidí se sennou rýmou... to není homeopatie.
Další způsob, jak přemoci tento útok na homeopatii, je mobilizovat media na podporu homeopatie. Do jisté míry se to děje. Lidé hovoří ve prospěch homeopatie pokaždé, když se odehraje další útok. Známí či slavní lidé píší články do stejných novin, kde vyšel útok skeptiků na homeopatii. A v nich říkají: „Podle mé zkušenosti homeopatie funguje. Takže se mi nesnažte dokazovat, že nefunguje, protože já vím, že ano.“ Samozřejmě to není vědecký argument, ale může imponovat veřejnosti. A může to být přesně ten způsob obrany, který potřebujeme. Jakákoliv obranná strategie musí zahrnovat masová media, protože dnes mnohem víc než před sto dvaceti lety v Americe mají media moc ovlivnit mínění veřejnosti. Takže možná bude nejlepší soustředit se na toto téma.
Dalším strategickým tahem by mohlo být pokusit se zaútočit na skeptiky, či se pokusit jim lépe porozumět a nějakým způsobem podrýt jejich postoje. Ale jejich vědecká pověst bývá většinou neposkvrněná a negativní diskreditující kampaň většinou nebývá ani příjemná, ani příliš morální. Když to někdo v politice udělá, většinou se mu to vrátí. Nemyslím si, že bychom se měli vydat touto cestou. Faktem však zůstává, že většina těchto skeptiků jsou velmi zvláštní typy lidí, posedlí svou představou. Neměli by tedy něco rozhodovat za ostatní, protože vyjadřují pouze svůj vlastní názor. Jejich názory jsou vyhraněné a jsou zaujati proti něčemu, čemu nerozumí a co se jim nelíbí. O nic jiného tu nejde. Ve skutečnosti by neměli mít žádné právo ovlivňovat vládní politiku, týkající se alternativní medicíny.
A pak je tu další způsob, méně praktický... jenže já se domnívám, že v jistém smyslu nesmíme v této situaci ztratit samotnou homeopatii. Homeopatie jako taková nikdy nezanikne. Nemůže, protože je založena na principech, které jsou nezničitelné, které nejspíš leží v jádru jakéhokoliv opravdového léčení, jaké se kdy podařilo uskutečnit. Mluvím o zákonu podobnosti. Pokud dokážeme zůstat otevření tomu, čím homeopatie skutečně je a co dokáže, a tomu, že její potenciál dokáže přinést do zdraví pacientů zásadní změny, pak je velmi důležité, abychom se nenechali urážet či deprimovat lidmi, kteří nás napadají.
Myslím si, že pokud se podíváme na svou práci, na to, co děláme a jak je to dobré, pak jaksi toto samo o sobě bude homeopatii chránit. Budeme energeticky chránit sebe i samotnou homeopatii před těmito útoky. Protože nemohou trvat věčně. Kdybychom se snažili s těmi lidmi bojovat na jejich vlastní půdě, byli bychom velmi zranitelní. Čím víc se snažíme udělat z homeopatie čistě vědeckou záležitost, tím víc se vzdálíme od kořenů homeopatie, od toho, čím homeopatie opravdu je. A to by oslabilo naše spojení s homeopatií i ji samotnou.
Takže takto tomu rozumím. Určitě je to všechno velmi zneklidňující. Je nepříjemné ocitnout se v takové situaci, znovu a znovu číst články, ve kterých nevědomí lidé útočí na něco, čemu nerozumí, slovy nevybíravými a nepříjemnými. A když se tohle může dít v Británii, která, jak jste říkala, má dlouhou a uznávanou homeopatickou tradici, podporu královské rodiny a tak dál, může se to snadno stát kdekoliv jinde. A v jiných zemích to může jít daleko rychleji a důsledky mohou být daleko dramatičtější. Takže si myslím, že celá věc se týká veškeré homeopatické komunity – na celém světě, nejen v mé zemi.

Ptala se Katka Lucká, přeložila Lenka Ničková

(Homeopatické listy 1-2/2008)

Napsal : katerina lucka | So, 27. prosinec 2008 - před 501 týdny

<< >>